Zapomnění - 4.kapitola

13. ledna 2013 v 20:57 | Jannie |  Zapomnění
A další kapitolka po delší době :))




"Matýsku!" vykřikla hubená hnědovlasá žena a vrhla se mu do náruče. Malinko zakolísal, protože jeho tělo bylo stále slabé. Nebýt dveří auta za jeho zády, upadl by.

"Určitě máš hlad a jsi unavený, ta nemocniční strava stojí za nic, viď?" Nečekala na odpověď a již ho táhla ke dveřím malého panelového domku, obezřetně ho podpírala a cupitala malinkými krůčky kupředu jako batole.

"Mami…nejsem dítě." Podotkl tiše s mírným úsměvem. V zádech jim byla Julie s Matějovými věcmi, kterých však bylo málo. Vyvezli se do pátého patra výtahem a vstoupili do malého bytu.

Byteček byl vkusně zařízený, výrazná červená barva byla vyvážena střízlivou béžovou či vanilkovou. U nábytku vévodilo leštěné třešňové dřevo. Všude byla spousta dřeva, ale také skla a koberců. Matějovi se byt líbil. Ihned z něj poznal, že v něm bydlí žena. V ovzduší se vznášela jemná vůně čerstvého pečiva a vanilky. V okamžiku zjistil původ.

"Vezmi si, Matýsku, vanilkový rohlíček." Pobízela syna matka a strkala mu k nosu tác s hromadou lahodného pečiva. Muž s úsměvem, zavrtěl hlavou a váhavě se zeptal, i když předem tušil odpověď.

"Čí je to byt?"

"Můj." Ozval se za ním sestřin hlas. "Maminka je zde jen na přechodnou dobu." Poslední dvě slova vyslovila s jemným, leč výmluvným důrazem. Upřela přitom zrak na matku, která se nepříjemně ošila.

"Ale…"

"Ne mami. Víš moc dobře, že jsi tu vždy vítána, ale delší pobyt zde bys nevydržela jak ty, tak ani já."

Matka její rozhodnutí přijala pokrčením rameny a Matěj se v duchu ptal, co se mezi nimi stalo. Bohužel tuto informaci ve své hlavě nenašel. Rozhodl se tedy, že se na to sestry zeptá později.

"Ehm…" zabručel, aby prolomil mlčení. "Kde…kde vlastně bydlím já?"

Spatřil, jak si Julie s maminkou vyměnily pohled.

"Tvůj byt vyhořel, Matěji. Myslely jsme, že jsi skočil kvůli tomu."

Muž se zamračil. Jeho poslední vzpomínkou byl skok ze zábradlí. Byl si téměř jistý, že skočil z vlastní vůle, že jej nikdo nepřinutil, ani neshodil. Udělal to sám a netušil proč. Zatím důvod nenašel, ale kvůli požáru? To nebyla ta nejpravděpodobnější varianta.

Po důkladnější zvážení, kdy už se Julie netrpělivě vrtěla, jak dlouho nedal najevo reakci, se nadechl a řekl: "Přesně si nevzpomínám, jak to bylo. Lékaři v nemocnici říkali, že krátkodobá paměť a částečně i dlouhodobá, mi zapadla někam dozadu a já sám ji nedokážu vytáhnout zpět. Vzpomenu si buď postupně, nebo to odstartuje určitý okamžik, takže…"

"Bráško." Řekla Julie konejšivě. "My ti přece nevyčítáme, že si to nepamatuješ. Šetři dechem a pojď se raději podívat na Zuzanku."

Na chviličku zkoprněl v neblahém tušení.

"Kdo je Zuzanka?"

"Jen tvoje neteř ňoumo." Uchechtla se a zavedla ho do zadního pokoje, který byl vybaven ve světlých dívčích barvách. V postýlce v rohu leželo asi čtyřleté děvčátko. Mělo tmavé kučeravé vlásky, zářivé zelené oči a Juliin šibalský úsměv na rtících. Matěj se udiveně usmál.

"Netušil jsem, že máš děti." Zašeptal, aby dívenku nevzbudil.

"To je přece jasné. Ale ona si tě pamatuje, a ještě by tvůj problém nepochopila, tak dělej, že víš." Požádala jej a pak s holčičkou něžně zatřásla. Dítě unaveně zvedlo víčka a nejdříve zmateně hledělo před sebe.

"Zlatínečko. Je tady strýček, Mates."

Jakmile to děvčátko zaslechlo, zprudka se napřímilo a vypísklo: "Strýčku." Načež se mu vrhlo kolem krku a pevně stisklo. Váhavě jej uchopil kolem útlého tělíčka a pousmál se. Hlavou se mu bleskla vzpomínka na jiný stisk, ladnější, dospělejší, ženštější. Ale nedokázal si ji udržet. Jeho život byl stále uvržen v zapomnění.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Em Em | Web | 17. ledna 2013 v 18:17 | Reagovat

Super kapitolka, umíš to vážně moc hezky popsat, jsi prostě můj vzor Jannie!! :D

2 Jannie Jannie | Web | 19. ledna 2013 v 11:31 | Reagovat

[1]: Ale prosím tě! :D Díky :))

3 Huyana Huyana | Web | 6. listopadu 2013 v 7:32 | Reagovat

Kedy bude ďalšia??? :-)
Je to fakt dobré.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama