Život je boj, tak se tu všichni pozabíjejte a já bych s dovolením prošla

16. prosince 2012 v 10:54 | Em |  Zpovědnice

Pár řádků z mého deníčku...


Mám čím dál tím větší pocit že mě nikdo neposlouchá, poslední dobou všichni řeší jen sami sebe. A když už se o mě starají, tak jen v tom špatném smyslu. Vytýkají mi chyby, že jsem moc sebestředná, že trpím namyšleností a moc si o sobě myslím, nebo že jsem afektovaná. Nejdřív jsem ty připomínky neřešila a říkala si, že všechno jsou jen blbé kecy. Ale čím víc se ty blbé kecy opakují, tím víc si uvědomuji, že je to nejspíš pravda. Snažím se změnit, jenže nějak mi to nejde, vydrží mi to dvě nebo tři hodiny a pak? Pak jsem zase ta namyšlená blondýna, která vlastně blondýna není, ale svým chováním ji trochu připomíná.
Pořád se sama sebe ptám, opravdu některé lidi od sebe odháním svým chováním? Nebo už byl čas je prostě ztratit? Protože poslední dobou jsem ztratila tři přátele. Navíc moje "skoro" nejlepší kamarádka se na mě vykašle skoro vždycky, když to potřebuji. Šve mě to, máme spolu přece tolik krásných zážitků. Jenže poslední dobou jsem si uvědomila, že je to vlastně jen mrcha, která si všechno hrabe jen pro své dobro, a když se jí prostě nehodíte do klubu, tak je ochotná vás i pomluvit tou nejhnusnější lží. A když jí chcete říct svůj názor? Tak to radši nezkouším.

A kluk, kterého jsem popisovala slovy- Byl nádherný, když se smál mým vtipům. Milovala jsem, když jsem se mu mohla čechrat v blonďatých vlasech-? Ano, tak tenhle kluk mě zklamal. Už jenom tím, že má za to, že chyba je na mojí straně. Měla jsem se podle něj ozvat. Já?! To spíš on zrušil naši schůzku a ani se neomluvil. Takže i tenhle člověk u mě definitivně zkončil.
No, abych nebyla jen negativní. Konečně mám jedničku z matematiky, kterou jsem si vysloužila u tabule. A našla jsem úžasnou písničku od Marka Ztraceného. Jinak jsem si vysloužila od třídního učitele pochvalu, že mám cit pro práci s dětmi, umím se jim údajně hezky věnovat a zapojit je do práce a výroby vánočních ozdob. Takže přece mám asi nějaké vlohy pro Střední školu pedagogickou a sociální. Dále se blíží Vánoce a já mám vánoční dárky z krku, a když už se konečně blíží zapálení třetí svíčky a píšeme si do Žákovské knížky zprávu- V pátek 21.12 zkrácena výuka a návštěva kina- konečně se usměji a jsem šťastná. No tak jen doufám, že ten sníh roztaje a kluci mě zas nevyválejí ve sněhu tak, že si ještě měsíc budu muset vařit čaje a užívat vitamíny.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Shie Shie | Web | 16. prosince 2012 v 13:08 | Reagovat

Moc hezké Em :) A máš pravdu... život je boj !!

2 Jannie Jannie | Web | 17. prosince 2012 v 15:44 | Reagovat

Já myslím, že každý potřebuje být alespoň chvilku středem pozornosti; cítit se potřebným, vědět, že někoho zajímáš. Není divu, že po tom toužíš. A neměla by ses měnit jen kvůli svému okolí. Když jsi namyšlená, buď namyšlená, když jsi afektovaná, buď afektovaná, když jsi milá, buď milá. Mimochodem, podle mě nejsi vůbec namyšlená Dájo, znám tě dost dlouho abych to poznala. Jen zkrátka chceš, jako každý, abys byla alespoň na okamžik středem pozornosti :))
Tvá kamarádka není kamarádka, když tě pomlouvá. Od té by ses měla držet dál :)stejně tak zmíněného pána bych kopla do pr**** :) :D za jedničku gratuluji a užij si Vánoce :))

3 Em Em | Web | 17. prosince 2012 v 18:04 | Reagovat

[1]: Děkuju, no, tak bez boje by nebyli vítězové

[2]: Jannie, děkuji. Asi máš fakt pravdu. A co se týče toho kluka, tak se neboj, všechno už je zařízeno :D

4 Jannie Jannie | Web | 17. prosince 2012 v 20:14 | Reagovat

[3]: Myslíš, že je zařízena pomsta co? :D áách jo :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama