Williamův zákon- III.kapitola

27. prosince 2012 v 21:23 | Em |  Williamův zákon








,, Je...je to pravda?" nadzvedla Marion obočí. Dívala se na svou babičku, která měla zarytý pohled do země. Byla také čarodějka, která skoro všechno věděla. Proto k ní také šli.
Vedle Marion seděl Jonáš, šel s ní, aby ji přesvědčil o tom že měl pravdu, že Williamův zákon existuje, aby jí dokázal že se jí to taky týká.
,, Víte, je to složité. Williamův zákon opravdu říká, že dvě stvoření ze světa upírů, čarodějek a vlkodlaků si jsou souzená. Většina těchto stvoření ale neví co je to, být si souzeni. Většina z nich si myslí, že se k sobě nehodí, že to nikdy fungovat nebude. A myslím si, že je to u vás stejné. Ale já patřím k té menšině, která věří, že Williamův zákon spojuje dvě stvoření, které se od paměti nenávidí, ale při tom se vlastně přitahují a jejich láska je velmi vášnivá. Teda když si k sobě dokáží najít cestu." vysvětlovala babička.
,, A když si tu cestu nenajdou?" zajímal se Jonáš a pohrával si s rohem ubrusu.
,, Říká se, že v takovém případě zahynou." polkla babička.
Marion se na ni zdrceně povídala. Věřila, že je snad všechno úplná blbost. Že teď babička řekne, že všechno je jen vymyšlené, jen nějaký blbý žert. Ale ono se nic nestalo.
Přišlo jí úplně absurdní, že by měla mít něco společného s tím.. s tím upírem. Sice už jí tolik nepáchl, když s ním byla v jedné místnosti. Už se jí tolik nezvedal žaludek. Ale i tak!
Marion se prudce zvedla a odešla. Nemohla se na to dívat. Ona a ten divný upír se měli dát dohromady a když ne tak.... Na to radši nechtěla ani pomyslet. Vyšla na vzduch před dům a opřela se o zeď. Za chvíli vyšel Jonáš a opřel se vedle ní. Oba dva mlčeli, protože nevěděli co teď bude následovat.
,, Nechci umřít." špitla po chvilce Marion se slzami v očích. Dotkla se svého čela. Měla pocit že má horečku.
,, Věř mi Marion, ani já." podíval se k nebi a vydechl. Začala být tma.
Marion si ho chvíli prohlížela. Měl jeden piercing pod rtem a dvě naušnice v levém uchu. Jeho obličej zdobili překrásné modré oči, které ji uchvátili hned, když si ho poprvé prohlížela. Měl tmavé vlasy ledabyle rozcuchané a roztomile dlouhé řasy.
Oba dva tam jen tak stáli. Co bude dál? To ani jeden nevěděl.
,, Tak co budeme dělat?" zeptal se po chvilce Jonáš. Pořád vzhlížel k nebi.
,, Jak jsi se o Williamově zákoně dozvěděl?" zetala se Marion. Tahle otázka ji napadla nečekaně.
,, Můj otec je taky upír. A je něco podobného jako tvoje babička. Ale tvoje babička je oproti němu daleko láskyplnější. K otci všichni chodí pro rady. On je ten, který nám rozkazuje." ušklíbl se při vzpomínce na nenáviděného otce. ,, Nikdy ke mě nepociťoval otcovskou lásku. A já jsem ho nenáviděl za to, jak dokáže být chladnokrevný. Dokázal moji matku bezcitně zabít. Jako by ji nemiloval, jako by prostě nic necítil." upřel pohled na Marion, která ho ze zájmem poslouchala. Oba dva se vydali na cestu. Marion domů a Jonáš ji šel doprovodit. ,, On o tom věděl. On věděl, že jsem to já koho se ten zákon týká. Ale neřekl mi to. Protože to chtěl být on. Chtěl to, aby se mu všichni klaněli, že je součástí toho starého slavného a významného kouzla. A tak mi to tajil, aby toho nebyl součástí nikdo. No a můj bratr Filip byl jediným tvorem, ke kterému otec něco cítil. Říkával, že Filip je jeho pravý potomek, kterému může věřit, a tak mu řekl i o Williamově zákoně. Problém byl v tom, že můj bratr to hrál. On otce nenáviděl stejně jako já, ale hrál na něj, že ho ctí. A tak mi vše o Williamově zákoně řekl. Otec se to dozvěděl a nechal nás vydědit, ale naštěstí nám nabídla bydlení matčina sestra Anděla. Tetu mám moc rád, vždycky jsme u ní měli zastání. A tak u ní s Filipem bydlíme." dokončil Jonáš příběh.
,, Kolik ti je..." chtěla se Marion ještě zeptat, když už oba stáli před jejím domem, ale přerušilo ji otcovo zavolání ze zahrady, že má jít už domů. ,, Já už musím..." nadechla se a ukázala směrem k domu.
,, Tak co třeba zítra před obchodním centrem ve čtyři odpoledne?" navrhl Jonáš, protože se s ní chtěl ještě vidět. Chtěl to zkusit, třeba by to nebylo zas tak marné.
Marion chvilku váhala, nevěděla totiž, jestli do toho má jít. Nakonec se ale rozhodla.
,, Dobře." přikývla.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jannie Jannie | Web | 27. prosince 2012 v 21:43 | Reagovat

Skvělé skvělé skvělé :D tleskám :D Jonáš vypadá na fajn kluka, ale na upíra mi příjde moc moderní; piercing a tak :D ale je sexy :D těším se na další kapitolu:D

2 Em Em | Web | 28. prosince 2012 v 12:04 | Reagovat

Tak určitě je modrní, bez toho by to nešlo :D a sexy? to k upírům patří ne? :DD jinak děkuji, od tebe to potěší :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama